ZPEVNĚNÍ ZDIVA POMOCÍ SYSTÉMU TICORAPSIMO
PRO ZDIVO Z LOMOVÉHO KAMENE A Z LÍCOVÝCH CIHEL

Zpevňování zdiva pomocí systému „Ticorapsimo“ (sešití kamenu kamenem) realizované prostřednictvím flexibilních elementů z drceného čedičového kamene za účelem zpevnění historického i moderního zdiva, úpravy stavebního nepořádku a vylepšení strukturálního napojení a kontinuity rozlišených či poškozených prvků, schopnost dodat zděným panelům monolitický charakter a zvýšit odolnost za účelem projektů, které jsou jim věnovány a realizovány na zdivu s již oklepanou omítkou pomocí provedení průchozích otvorů v tloušťce zděného plástě o průměru 16-18 mm umístěných podle ustanovení Vládního nařízení, vyfukování a odstranění sutě z těchto otvorů. Mízdření úniků stanovené Vládním nařízením mezi kamennými prvky (nebo cihlovými prvky) pláště zdiva, prováděné manuálně nebo pomocí mechanického dláta velmi pečlivě tak, aby se nepoškodila osnova zdiva, okartáčování spojů, odstranění prachu z těchto spojů a generální očista. Následná penetrace podkladu, pouze v případě nutnosti a pokud to nebude v rozporu s požadavky na konzervování původního materiálu podle ustanovení Vládního nařízení, za účelem zpevnění porézních a sypkých povrchů, prostřednictvím aplikace dvousložkových epoxidových pryskyřic rozpustných ve vodě o nízké viskozitě s charakteristickou vysokou penetrací.

Vyzdívání zděných struktur pomocí vápenné malty na bázi hydraulických lepidel, vápna s příměsí směsi pucolánu kompatibilní s historickými stavbami, neboť se v ní používají přírodní materiály tradičně užívané ve stavebnictví v minulosti, s nízkým obsahem rozpustných solí, odpovídající požadavkům Evropského společenství pro malty do zdiva (UNI EN 998-2 typ M15), bez cementu a skládající se z přírodního hydraulického vápna NHL (UNI EN 459) získaného při pálení opuky a vápence o nízké teplotě, schopné garantovat správné umístění výztuh a udržení maximální prodyšnosti podkladu, s vysokou propustností páry, vysokou ohnivzdorností, vynikající reverzibilitou.

 

Umístění čedičových lan pomocí patentovaného systému „Ticorapsimo“ o minimálním nominálním průměru alespoň 4 mm (indikativně odpovídající průměrnému počtu vláken 58500 o průměrném průměru cca 13*10-3 mm a se schopností udržet zatížení v případě zlomu při tahu průměrně alespoň 3000 N a průměrnou deformaci při zlomu cca 5%), při zvláštním tkaní „o nekonečných osnovách“, s lehkým manuálním předpětím, které provádí operátor.
Chemické ukotvení lana pomocí epoxidové pryskyřice tam, kde je to nutné kvůli dobrému fungování systému. Pokrytí kabelu dvousložkovou epoxidovou pryskyřicí tam, kde je to nutné a pokud to neodporuje požadavkům na konzervování původních materiálů podle ustanovení Vládního nařízení.
Obnova štuků na spojích zdiva provedená vhodnou maltou odpovídající, pokud jde o příslušný případ, vlastnostem původní malty po pečlivé analýze této původní malty. Případné další a následující nahození hrubé omítky a konečná úprava vlhkým hadrem kvůli odstranění přebytečné malty a zviditelnění cihel a kamenů ve zdivu, toto vše podle ustanovení Vládního nařízení.

ZPEVNĚNÍ ZDIVA SYSTÉMEM TICORAPSIMO NA OMÍTNUTÝCH ZDECH ČI NA ZDECH, KTERÉ BUDOU NAHOZENY OMÍTKOU

Zpevňování zdiva pomocí systému „Ticorapsimo“ (sešití kamenu kamenem) realizované prostřednictvím flexibilních elementů z drceného čedičového kamene za účelem zpevnění historického i moderního zdiva, úpravy stavebního nepořádku a vylepšení strukturálního napojení a kontinuity rozišených či poškozených prvků, schopnost dodat zděným panelům monolitický charakter a zvýšit odolnost za účelem projektů, které jsou jim věnovány a realizovány na zdivu s již oklepanou omítkou pomocí provedení průchozích otvorů v tloušťce zděného plástě o průměru 16-18 mm umístěných podle ustanovení Vládního nařízení, vyfukování a odstranění sutě z těchto otvorů.

Umístění čedičových lan pomocí patentovaného systému „Ticorapsimo“ o minimálním nominálním průměru alespoň 4 mm (indikativně odpovídající průměrnému počtu vláken 58500 o průměrném průměru cca 13*10-3 mm a se schopností udržet zatížení v případě zlomu při tahu průměrně alespoň 3000 N a průměrnou deformaci při zlomu cca 5%) s lehkým manuálním předpětím, které provádí operátor. Chemické ukotvení lana pomocí epoxidové pryskyřice tam, kde je to nutné kvůli dobrému fungování systému. Pokrytí kabelu dvousložkovou epoxidovou pryskyřicí tam, kde je to nutné a pokud to neodporuje požadavkům na konzervování původních materiálů podle ustanovení Vládního nařízení a následné omítnutí tradiční maltou.

ZPEVNĚNÍ ROZPADLÝCH, CHAOTICKÝCH A NESOUVISLÝCH ZDĚNÝCH STRUKTUR POMOCÍ VÝZTUŽE LOKALIZOVANÉ ZPEVŇOVACÍ INJEKTÁŽÍ SULFÁTOREZISTENTNÍCH MATERIÁLŮ OPATŘENÝCH ANTIEXPLOZÍVNÍMI KONEKTORY Z ČEDIČE

Zpevnění rozpadlých, chaotických a nesouvislých zděných struktur pomocí perforace a injektáží směsí podpůrných materiálů se provádí instalací rastru do pláště složeného z přiměřeného počtu otvorů pro injektáž, průměrně 4 – 8 na metr čtverečný, za použití stávajících dutin ve spojích nebo vytvořením otvorů pomocí jednoduché rotační elektrické vrtačky, jejíž průměr perforace je alespoň 25 mm. Poté se tyto otvory vyčistí do hlouby stlačeným vzduchem , aby se odstranily všechny přítomné nečistoty a vnitřní povrch otvorů byl zdravý a čistý. Před injektáží se do otvorů zavedou tyče z čedičových vláken okrouhlého tvaru typu „AhRCOS XGrip Spiralex 4“ o vylepšené přilnavosti ve fázi zpevňování, velmi lehké a odolné proti tahu, s vysokou přilnavostí k podkladu z vláknitého materiálu získaného drcením čediče a jeho pálením, o průměru 4 mm.

Upevnění hubic s vhodnou maltou nebo čistým lepidlem a prvotní injektáž vody po celém objemu zdiva, které má být ošetřeno, kvůli provedení dalšího očištění, odstranění prachu a nečistot a předání vlhkého a silně promáčeného povrchu před samotnou realizací injektáže, až do úplné saturace zdiva.
IInjektáž za nízkého tlaku pomocí elektromechanických čerpadel při rovnovážné kontrole vybavených manometry a dálkovým ovládáním pro regulaci a kontrolu vstřikovaného materiálu, směsí podpůrných materiálů a lepidel pro injektáž materiálů odolných proti sulfátům pro historické zdivo typu „Limepor IZ8“ složených z přírodního hydraulického vápna NHL s příměsí přírodního pucolánu a karbonového filleru, která byla vytvořena přímo pro regeneraci a prvotní zpevnění zdiva a rozpadlých základů z cihel nebo kamenů na řezání pomocí injektáží, s nízkým obsahem solí rozpustných ve vodě a fyzicky i chemicky kompatibilních s původními komponenty zdiva, s obdobnými mechanickými vlastnostmi; vysoce tekuté s nízkou proporcí voda/lepidlo, s mechanickými vlastnosti srovnatelnými s vlastnostmi takové zděné struktury, která umožňuje homogenní a izotropní strukturální chování sanovaného zdiva, s vysokou prodyšností, vysokým stupněm penetrace s následnou saturací malých prasklinek či dutin, bez segregace směsi během injektáže a s mechanickými vlastnostmi tekutosti (konzistence pomocí kanálku) UNI 8997: 70-80 cm; odolnosti proti kompresi UNI EN 1015-11 po 28 dnech > 18 Mpa, odolnost proti flexi UNI EN 1015-11 po 28 dnech > 4 Mpa.

Systém počítá na místo 2 aplikačních fází samostatně rozlišených pro prvotní zpevnění na počátku a následně pro realizaci antiexplozívních spojovacích tažných tyčí se sjedonocením do jediného zákroku s tím, že se během fáze ukotvení přidají antiexplozívní konektory z čedičových prutů a rezistentní sulfátové malty, která je aplikována pomocí injektáže.
Použité produkty jsou extrémně chemicky, fyzicky a mechanicky kompatibilní s historickým zdivem.

ČEDIČ

Čedič je skála vytvořená na základě tuhnutí vulkanické lávy s bodem tavení cca 1400°C, byl použiván již od starověku díky své tvrdosti jako dlažba na cesty a jako výplň do staveb (Militky J. et al., 2002-2007). Pro výrobu čedičových vláken je zapotřebí, aby skála dosáhla teploty tavení a tedy prostřednictvím procesu vytlačování získat spojitá vlákna. Takto získaná vlákna mají takové mechanické vlastnosti jako skelná vlákna a uhlíková vlákna (Wu Z. et al., 2010). Čedič je trvanlivý materiál: výsledky laboratorních testů uvedených v literatuře (Van de Velde, K. et al., 2003; Wei B. et al., 2010) ukazují, že pokud je materiál vystavený agresívnímu prostředí (kyselému a zásaditému), více se poškodí skelná vlákna než vlákna čedičová.